Únava v dnešní době čas od času padne na každého z nás. V hektickém životním rytmu se jí nevyhneme. Tento pojem není třeba vysvětlovat. Jde ale o jinou situaci, pokud jsou pocity únavy vleklé a dlouhotrvající. Někteří lékaři tento stav označují jako chronický únavový syndrom, jiní se takovému označení smějí a vysvětlují to celé úplně jinak.
Nesprávné vysvětlení problému však může mít za následek to, že se daný problém nepodaří odstranit. Když do této problematiky nevidíme, těžko vyhodnotit, který závěr je ten správný. Je dobré slyšet názor více odborníků a nespoléhat se jen na jediný. Každopádně bychom se v takovém případě měli zamyslet sami nad sebou a přiznat si a uvědomit, jestli to všechno, co děláme a zvládáme je nezbytné nebo alespoň, zda se něco z toho nedá dělat s jinou frekvencí.
Mnozí lidé trpící vleklou únavou se od lékaře mohou dozvědět diagnózu zvanou chronický únavový syndrom. Může to být ale jen znamení, že dotyčný lékař neví, co by mohlo být příčinou a nechce se tím dále zaobírat. Unavený člověk dostane radu, ať si koupí různé preparáty a tím je to vyřízené. Tato cesta ale může být nebezpečná, protože hrozí přehlédnutí třeba nějakého podstatného příznaku. Člověk trpící chronickou únavou by měl podstoupit komplexní vyšetření, imunologií a endokrinologií počínaje a klidně až návštěvou psychologa či psychiatra konče. Nekonečná únava může pokračovat, přestože všechna vyšetření dopadnou dobře. Co pak? Potom přichází na řadu právě návštěva psychologa či psychiatra. Za chronickou únavou se totiž nezřídka schovává deprese, tedy poměrně jasná příčina.
Varovné signály není dobré podceňovat
Chronickou únavu rozpoznáme tak, že nám od pocitu únavy nepomůže
dostatečný spánek a naše průměrná denní aktivita dlouhodobě klesá i o
více než polovinu. Tou příčinou kromě již zmíněné deprese však mohou být
i dlouhodobě přecházené infekce nebo problémy se štítnou žlázou, ale
třeba i dlouho pociťovaná nespokojenost v práci či v rodině. Prvotní
příčinou totiž vůbec nemusí být fyzický problém spojený s naší tělesnou
schránkou, jako třeba větší momentální zápřah nebo nějaká nemoc.
Příčinou může být i problém v naší duši spojený s tím, že se nám
dlouhodobě nedaří v práci nebo doma a tato nespokojenost nás sžírá.
Proto je nejlepší cestou, pokud máme veškerá vyšetření v pořádku, nebát
se a navštívit psychologa nebo psychiatra. Někomu pomohou až léky, ale
někdo může být vysvobozen díky tomu, že si o svých pocitech s někým
otevřeně promluví a spadne to z něj, uleví se mu.
Abychom do toho vůbec nespadli a vyhnuli se zrodu vleklé únavy, je
důležité, stejně jako když se chceme vyvarovat jakýchkoli jiných neduhů,
dodržovat správnou životosprávu – nezapomínat na pravidelný zdravý
pohyb a vyváženou a pestrou stravu. To je základ jakékoli prevence. Dále
je důležité nepřeceňovat své možnosti nebo alespoň ne dlouhodobě. A
když už se tomu jednou za čas nevyhneme, nesmíme zapomínat na kvalitní
odpočinek. Není dobré dlouhodobě přetěžovat své schopnosti. Odpočinek je
důležitý i během dovolené a když se na ni chystáme. Mnohdy před
dovolenou blázníme, abychom vše stihli. Pak se nezřídka stane, že nás na
začátku dovolené hned něco skolí. Také je potřeba nepřecházet ani malé
virózy a zbavit se jich v rámci klidového režimu. Nespokojenost v práci
vyřeší její změna. Pokud jsme nespokojení doma, je dobré si o tom s
nejbližšími promluvit a nedusit to v sobě. Jestliže na vše dbáme a únava
přesto přetrvává, je žádoucí navštívit lékaře.
Únava se dá v dnešní době považovat za vlastně takovou přírodní selekci
slabších jedinců. Dříve měly tuto funkci zákeřné infekce. Těm jsme dnes
schopni odolávat díky lékům a tak je únava jinou formou projevu slabosti
organismu. Vleklá a ubíjející únava však nemá nic společného s
neschopností. Někdo zkrátka zvládá hektický životní rytmus současné doby
lépe a někdo hůře. Každé tělo zvládá nápor jinak. A když tělo musí
fungovat delší dobu přes jeho možnosti, může se to v konečném důsledku
projevit negativně. Takové tělo prostě nemusí dané zatížení zvládnout a
dříve nebo později dojde k jeho reakci v podobě nějaké nemoci a s tím
související únavy. Případně může únava nemoci předcházet a být pro nás
varovným signálem. Závěrem si z toho můžeme odnést radu, že se vyplatí
poslouchat své tělo a neignorovat, co se nám snaží naznačit. Mohli
bychom se dostat do pasti, ze které není snadného úniku.
