O službě

Nenechte se ovlivňovat druhými!

Každý z nás se během života určitě setkal s nějakou formou manipulace. Dokonce, aniž si to vždy uvědomíme, někdy s druhými manipulujeme, abychom dosáhli našich cílů. Když občas využijeme manipulaci, v zásadě se nic neděje. Horší situace nastává ve chvíli, kdy člověk nezná jiný přístup k lidem vyjma manipulace.

Manipulační techniky se bohužel v dnešní době staly samozřejmostí v profesionální sféře – ne každý odolá reklamním spotům, prodejcům na předváděcích akcích či politickému „nahánění“ voličů.

Když jsme manipulovaní, často si toto ovlivňování ani neuvědomujeme. Jindy si manipulaci sice uvědomíme, ale nemůžeme či se jí neumíme bránit. Obrana proti takovému chování je totiž náročná a souvisí s typem osobnosti. Někteří lidé ovlivňování velmi rychle podlehnou, jiní jsou schopni se efektivně bránit. Je dobré o manipulaci vědět, protože manipulátor nám může plně řídit či dokonce zničit poklidný život.

Osobnost manipulátora

Jak vlastně při běžných sociálních vztazích poznáme manipulátora? Na tuto otázku nelze jednoduše odpovědět, neboť existuje několik skupin manipulátorů a každý používá jiné strategie ovlivňování. Podstatné je, že manipulátor sleduje svůj cíl, který potřebuje dosáhnout. Není v jeho zájmu s námi dojít k nějakému kompromisu či shodě, ale chce nad námi mít převahu, zvítězit apod. Manipulátor je zaměřený na sebe samého, zajímají ho pouze a jen jeho přání, potřeby či práva, a vůbec se neohlíží na druhé.

Je však zajímavé, že manipulátor ke svému spokojenému životu kolem sebe vlastně ostatní potřebuje. Sám totiž může zažívat negativní emoce a zbaví se jich právě tak, že je přenese na druhé. Kromě manipulace většinou nezná jiný způsob, jak být ve spojení s lidmi. Manipulace pro něj znamená určitou psychickou úlevu, pohodu, rovnováhu. Ani manipulátor si však často neuvědomuje, že k naplnění svých potřeb používá manipulaci.

Typy manipulátorů

Jak jsme již říkali, není manipulátor jako manipulátor. Každý manipulátor si nese s sebou své přístupy, jak druhého ovlivňovat. Lidé, kteří ovlivňují druhé, se často zprvu snaží u člověka získat sympatie či používají metodu biče a cukru, kdy kombinují přísnost s vlídným postojem. Velká část manipulátorů v nás vzbuzuje strach. Tito lidé jsou nepříjemní, agresivní, silně nás kritizují, hovoří o nás s despektem, snižují naši důstojnost a sebedůvěru, zesměšňují nás, nebo v nás vyvolávají pocity viny či zodpovědnosti, když neplníme jejich očekávání a přání. A pokud na nás někdo křičí, je nepříjemný, jedna z ne příliš šťastných cest, jak se z této situace rychle dostat ven, je právě přistoupit na jeho manipulaci.

Naopak v protikladu k agresivním manipulátorům jsou velmi nebezpeční manipulátoři, kteří jsou sympatičtí, milí, příjemní, usměvaví apod. Tito manipulátoři si dávají záležet na svém oblečení a zevnějšku. U příjemného a sympatického člověka si jen těžko připustíme, že by právě on mohl být manipulátor. O to je náročnější jeho manipulaci identifikovat a aktivně jí čelit. Někteří z nich dokonce umějí velmi dobře využívat své altruistické chování, stále nám např. pomáhají, ačkoli je o nic nežádáme. Ale toto chování není bezcílné – manipulátor očekává princip reciprocity. A opět je velmi obtížné odmítnout člověku, který nám stále pomáhal a byl k dispozici.

Mezi další typ manipulátorů patří ti, kteří ovládají druhé prostřednictvím dobré práce s emocemi. Často líčí svoji těžkou situaci, někdy mohou vyprávět až neuvěřitelné příběhy, dělají ze sebe oběť a chudáčka, snaží se u druhého vyvolat soucit, pocit zodpovědnosti a viny, a tím získat výhody.

Jak se manipulaci bránit?

U manipulace je základem samotné uvědomění si, že je s námi manipulováno, což však není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Manipulátor totiž často jedná tak, že jeho ovlivňování naší osoby nejsme schopni zachytit. Je nutné se tedy učit rozpoznávat jednotlivé znaky manipulace. Když identifikujeme manipulativní chování, máme na půl vyhráno. Pak přijde další úkol, a to umět se tomuto chování postavit.

Nesmíme také zapomenout, že bychom si měli vážit sami sebe, svých schopností a dovedností. Nízké sebevědomí může manipulátorovi otevřít cestu do naší duše, manipulátor totiž naše slabé stránky umí dobře využít ve svůj prospěch. Když budeme vnímat manipulátora jako lepšího, dokonalejšího, chytřejšího apod., bude pro něj jednodušší nás vést jeho směrem. Dále bychom měli ovládat asertivní chování – umět se vymezit, nastavit si hranice, odmítnout neadekvátní požadavek. Musíme si uvědomit, že máme právo říci NE v situaci, kdy s něčím nesouhlasíme či se k nám někdo chová tak, že nám to není příjemné.
Často má manipulátor strach, zda mu jeho chování projde a zda ho neodhalíme. Když mu jasně řekneme ne, odmítneme ho, vymezíme si hranice, sám většinou s manipulací přestane či s námi nebude dále v kontaktu pokračovat. Je proto dobré dát manipulátorovi jasně najevo, že o jeho manipulaci víme a že s jeho chováním nesouhlasíme a nebudeme hrát jeho hru.

Každý typ manipulátora vyžaduje odlišný přístup obrany. Např. u manipulátora, který předstírá svojí bezmocnost, musíme omezit projevy empatie, být nekompromisní a od emocí se vracet k věcnému jádru. Pokud naskočíme na lítostivé vlákno manipulátora, budeme vtaženi do jeho her, ze kterých se jen velmi těžko vystupuje. Jinak zase budeme přistupovat k manipulátorovi, který projevuje svoji nadvládu agresí a nebo naopak k vstřícnému, milému manipulátorovi, který tento typ chování zneužívá k získání svých cílů.