Někdy je člověk sám proto, že tomu tak trochu pomáhá. Ve své hlavě si stále přemítá nejrůznější důvody, kvůli kterým podle sebe nikoho nemá. Ani si ale neuvědomuje, že tyto důvody nemusí být tou pravou příčinou. Je potřeba se nad sebou lépe zamyslet a podívat se na svůj život více zeširoka. Zcela zásadní otázkou pak bývá, zda vztah opravdu chceme. A pokud ano, tak si musíme uvědomit, jestli v tom třeba neházíme sami sobě klacky pod nohy. Zjistíme možná, že se nechováme jako člověk toužící po vztahu. Na vztah musíme být připraveni. A to především uvnitř sami sebe.
Mnozí lidé jsou přesvědčeni o tom, že ke schopnosti najít si partnera je nezbytná dostatečná atraktivita, inteligence i nějaké ty zkušenosti a je důležité být společenský, vtipný a tolerantní. Ano, možná, že dokonalý partner by takový být mohl, ale dokonalý není nikdo. Aby náš vztah fungoval, musíme se mu otevřít a řídit se hlavně svými pravými pocity. Výše uvedené atributy jsou jistě skvělé a celý proces hledání partnera by s nimi mohl být mnohem snazší. Pokud si na ně ale budeme pouze hrát, nebudeme to my. Mohli bychom působit nepřirozeně a přitáhnout ne zcela vhodného partnera. Je tedy důležité zůstat sám sebou a pokud po vztahu opravdu toužíme, jednat podle svého citu.
Uzavřít minulost a otevřít se budoucnosti
Pokud vztah opravdu chceme, musíme se podle toho chovat. Ačkoli neztělesňujeme dokonalost, je třeba se tím nesvazovat a vztahu se otevřít. Nejde o to za každou cenu hledat a vztah začít s kýmkoli, jen abychom už s někým byli. Jde spíše o to, uvědomit si, zda o nějakého partnera vůbec stojíme a chceme někoho poznat. Pakliže v tom máme jasno, je třeba zachovat přirozenost a nebát se dopředu případného zklamání. Otevřeme-li se vztahu, vždy to s sebou nese riziko zklamání v budoucnu. Potkáme-li někoho, kdo se pro nás stane více či méně důležitým a vztah nevyjde, vždy to v nás zanechá určité stopy zklamání. Je důležité nevázat se na partnera hned zpočátku, s určitou mírou rizika tak trochu počítat a nechat si uvnitř prostor pro případně někoho jiného.
Na začátku je proto lepší nevkládat do vztahu příliš, aby v případě
nezdaru nebylo zklamání zbytečně veliké a abychom s tím druhým, pokud je
nám přese všechno sympatický, třeba mohli zůstat přáteli. V opačném
případě to může skončit výčitkami či nenávistí, a právě proto se
většinou lidé bojí vztahu otevřít. Když se rozhodneme vztahu otevřít bez
přehnaných očekávání, tak nám to třeba pomůže zjistit, že nám vlastně
vyhovuje někdo úplně jiný, než jsme si dosud mysleli. To samozřejmě
půjde hůře, pokud si s sebou neseme z předchozího vztahu zklamání či
bolest, kterou jsme ještě nepřekonali a vytvořili jsme si díky tomu vůči
opačnému pohlaví určitou nálepku. V takovém případě je potřeba se s tím
nejdříve vyrovnat a zbavit se nesprávných předsudků a duševních
konstrukcí. Až poté se můžeme odhodlat otevřít novému vztahu.
Věnovat se koníčkům a otevřít oči
Nejprve musíme zavřít dveře za minulým vztahem, abychom se mohli otevřít
pro vztah nový. Je třeba udělat za ex-partnery tlustou čáru a pokud v
nás po skončeném vztahu zůstala nějaká bolest, pak bychom se s bývalým
partnerem měli přestat stýkat nebo se alespoň zbavit všeho, co nás s ním
či s ní spojovalo (jako jsou třeba fotky apod.). Také nás od starých
myšlenek oprostí a k novým posune, když provedeme viditelné změny ať už
na sobě či kolem sebe. Jako třeba rozhodnout se pro nový účes nebo nově
vymalovat byt. Chceme-li místa, která nás obklopují, uvolnit pro někoho
dalšího, měli bychom je zbavit “starého prachu”.
Toužíme-li zkusit najít nový vztah a nevíme, jak na to, platí jedna
obecná zásada. Nesedět doma a chodit mezi lidi. Toho pravého většinou
nepotkáme na baru nebo v hospodě. Mnohem pravděpodobnější je, že se nám
to podaří při uskutečňování
nějaké aktivity, na kterou se zaměříme – ať už půjde o jakýkoli sport
nebo zálibu. Je fajn, když se nám podaří zaplnit prázdnotu novými
zážitky. Nejen, že nám to pomůže přijít na jiné myšlenky a dá nám to
příležitost promluvit si s novými lidmi. Navíc zde můžeme potkat někoho,
s kým si společně padneme do oka. A alespoň jeden společný zájem bude
od začátku jistý. Zřejmě k něčemu takovému nedojde hned, a tak je
namístě trpělivost.
Ať už si neseme bolest z předchozího vztahu nebo v nás zůstávají
zakořeněné nepěkné vzpomínky z dětství, které nalomily naši důvěru či
vyvolaly strach se v určitých situacích naplno projevit, je dobré si
uvědomit, že minulost nezměníme. Můžeme ale na sobě zkusit zapracovat a
změnit náš pohled na věc. Záleží jen na nás, kdy nás přestane bavit role
oběti a začneme dělat něco víc pro vlastní štěstí. Pomůže nám také,
když začneme pěstovat sebelásku, zkusíme se vyrovnat s tím, jak vypadáme
a mít se rádi takoví, jací jsme. Když to všechno zvládneme nebo se o to
alespoň pokusíme, uděláme tak velký krok k otevření se novému vztahu. A
pakliže si uvědomíme, že v tom nechceme být sami a své štěstí chceme
prožívat s někým po boku, možná pak bude stačit více otevřít oči, více
začít vnímat svět kolem sebe. Možná se s potenciálním partnerem či
partnerkou již nyní denně potkáváme.
